Omlouvám se vám že píšu po miliardě let, uvažuji že tenhle blog je vlastně něco pro mě, jen pro mě a co píšu píšu po chuti své a né ostatních. Možná to tu mam jak krásný klidný koutek v mim chaosním živote, a buduju si zde svoji utopii ačkoliv to nedává smysl, ještě aby ano. Do mého ritualního krasného a dokonale naplánovaného života se přimotávají další lidé kteři vystupuji z němého davu a oslovují mne a moji nekonečnou paraleru eg v jiných vesmírech. je to směšné; mluvím o sobě grrr egoista jsem už.