pátek 17. dubna 2015

Schopně neschopný

Jak říká jedno moudré staré čínské mnou oblíbené přišloví (které jsem 100% nevymyslel): Slepému starci nikdy nic neunikne.

Tento článek nejspíš obsahuje vulgarismy, gramaticko pravopisné  chyby a spoustu dalších kok**in

Článek bych rád věnoval pamatce (bohužel, ještě žijícího) Mr.P
Mr.P je jednou osobností z mé růžově temné minulosti plné prohlášovaní se za boha(tedy už oficiálně úřední cestou),  jednorožců a dalších potvor. Vyvolaných náhodnou kombinací inhalace a konzumace: ředidla, vílího prachu a ponožek naložených v krvy nenarozených a dochucené tajnou směsi strýčka Colonel Sanderse z13 radioaktivních hornin. Věřte, nevěřte kam se na to hrabe ACID...
Každopádně bych měl najít opět motiv tohoto  článku, je nejspíš pohřbený pod nanosy vyzvrácené  cukrové vaty (Výzvracenou cukrovou vatu nám dodává Matějská a.s.) .
Ah už vím... Už ho vidím... Mr.P...  Jak ho jen přiblížit...  Zakomplexovany,  sebestřelný, se špatným humorem a čobolák k tomu...(je to ku#*#sky hnusný, že tohle píšu, bohužel to tak je) To by mohlo být dosti výstižné... Možná ještě připojit že je to Le Prostitut(hodně špatnej, nezaplatil bych mu ani aby mi zavázal tkaničky), ale to sem ne tak úplně patří...  Patří jsem jak se nevinné, krásné a dokonalé stvoření jako já(že mě hnaty nebolí, když to píšu... ale napsal jsem už i větší hov@) zamiluje do něčeho jako on, ale zázraky se stávají. Každopádně se pomalu dostávám k jádru věci a ovšem že to bude FUCking pohádka... 

Žil byl v tajemném a dalekém městě (v České republice,  v Praze ) jistý pan P (není to jako pan penisek spíš pan pak#v), pan P  byl na prvni pohled úžasný, okouzlující a když přišel do místnosti, ozářilo ho světlo z výšin(podezřívam ho z bodového osvětlení) . Ovšem, každý se do jeho krásné tělesné schránky ihned zamiloval, dokonce uměl výprávět vtipy a vypouštět z úst moudré věty(jak nějakej zp#*#nej papagay). Nikdo mu nikdy při prvním kontaktu neodolal (vážně jen při prvním) a každý rád klekl před něj na kolena a princ né jinak i přes veškerá varování se vrhl k jeho noham(a to jich bylo dost,  přesněji 826). S panem P měli krásný vztah (tak první měsíc).  Bylo to úžasné dokonce přeúžasné...  Ale jak se ukázalo tak vyměnil svou duši za okouzlující schránku(ANO, byl to povrchní ču*ák, ale to princ taky
.. ), která den po dni pod vlivem lásky se rozpadla v popel a poodhaluje groteskní zrůdnost, náhražka všeho lidského a krásného(princovo osobní freak show, jen kdyby si ji všiml). Princ očarován láskou si nevšímal rozpadající se schránky a obsahu v ní. Jednoho dne do města zabloudil stín minulosti pana P(Le Prostitut von München), princi se protivil, byl přesným opakem jeho samého. Vyvolaval v něm hlubokou žárlivost. Zaslepen ideou krásy, vznešenosti a nevinosti, si nevšímá že stín je stínem může jako je on silný, krásný a odevzdaný své víře. Princ měnící se ve stín, rozkládající a umírající na lásku se při příchodu třetího měsíce začíná seznamovat se smrtí, zhmotněnou s tlukoucím srdce i teplým dechem, jediná věc co jí prozrazuje je  hluboký, chladný až mrazivý  pohled(malej spojler, princ se sní vyspí). Smrt princi po odhaluje zákoutí života, při čemž ukáže princi i tajemství stínů a jeho příběh(vážně ten kluk byl takovej retard, vůbec nevadí že je z něj posranej stín). Pan P nerad vidí smrt, tak zkouší prince získat jen pro sebe (byl pak milejší když pochopil že se ho snažím opustit). Hraje si na ubožáka,  nabízí a smlouva, však princ už jej nemiluje,  ale opustit ho nedokáže.  Pan P nad ním má ještě trochu moc zkouší svůj poslední trik a to princi nabídnou neviňátko hluché a němé(nenastala by vás to když by někdy  přišel s někým že bude trojitej vztah). Láká ho že bude jen jejich a slůvka sladká šeptá mu do ucha, princ z posledních sil na odpor se dá a pana P opustí...  Smrt se přitom jen úšklebuje a stín líbá nohy panu P. Princ umírá na vyčerpání.
Konec

Tak tohle je fucking pohádka která mi kurvil@ život půl roku ať žijou drogy, sex a rokenroll

Sladké sny a nezapomínejte že noční můry nejsou jen ve snech
S nenávisti k světu XXx

Žádost

Tak milí rozmilí čtenáři mého blogisku (pokud existuješ). Chtěl jsem to tady už kdysi dávno podpálit, ale bohužel jsem zjistil že internet je nehořlaví...  Jaké zklamání...
Údajně mnou (ne)milovaná Kirsten Axe zjistila že jsem o ní psal, asi tak před půl rokem, škoda že ne před  před dvěma léty, kdy to bylo čerstvé ...  Ale i tak mi svým milým hlasem sdělila že hezky píšu a mohl bych zas něco napsat(ovšem to bylo sarkasticky,  bohužel sarkasmus není její silná stránka), jak jinak... Pak se odporoučela... A však její úžasnou siluetu kazila jen prosvětlená mezera mezi nohama o velikosti mírně zdeformovanné fotbalové branky, která začíná u rozkroku, pokračuje  kolenamy a uzavírá se sešlapanými podpatky  na chodníku.
Bohužel nevím co lepšího napsat, než že lituji/nelituji toho že je jaká je... Amm... Abych ji třeba podpořil sebevědomí mohl bych vyjmenovat její kladné vlastnosti.. Tak například... ... ... ...  Je úžasně přátelská(pokud něco chce) a nebo... ... ...umi pomoci(ve svůj prospěch) a nesmím zapomenout že všechno zná a umí(opsat z taháků a nebo zkopírovat).  Tak snad ti to zvedne sebe vědomí.

Pac a pusu zdraví XxX
Ps: Snad je to pořád stejný brak jako dřív ... (vyšel jsem že cviku)
Pss: vážně je to psaný na její zadost
Psss: omlouvám se za přílišnou čitelnost textu